Nejen hrazdou člověk je živ!!
Nechci být demagog, nemohu ani nikomu určovat, co má dělat a čemu se věnovat, ale protože se zde věnujeme především tréninku, nezapřu, že z duše nejraději sleduji ty muže a ženy a nejvíce se inspiruji především těmi, kteří nabízejí něco více než jen osobní rekordy, tréninkové rutiny, snímky jejich obědů a suplementace. Mnohem více než opakované motivační fráze, memy či snad prezentace vlastního ega. Není jich mnoho, drobná část celého spektra, jejichž tréninková filozofie splývá s přístupem k životu a šíření vlastních obzorů daleko za rámec fyzického tréninku. To jsou lidé, kteří jsou rovněž schopni své smýšlení formulovat a předávat dále.
Odjakživa mě nesmírně stimulují odvážné sportovní výkony, které překračují všechny myslitelné vize, víc než svaly mě zajímá nepohodlí, tréninkové ,,utrpení”, techniky přijímání bolesti a posunování limitů, a to především z mentálního hlediska. Subjektivní překážky, které musí daný jedinec překročit, aby porazil sebe samého. Díky těmto znalostem si totiž lze vybudovat pevnou, a současně střízlivou sebeúctu. Těžko se lze výkony srovnávat s těmi nejlepšími, rozhodně ne v mém případě, ale jen já sám vím, jak moc jsem nucen překonávat limity, které mne provázejí, díky čemuž se pak cítím silnější než kdejaký geneticky obdařený jedinec s 80kg shybem za dva roky tréninku. SUBJEKTIVNĚ.
Je to obrovské riziko dnešní doby a jsem přesvědčen, že mnoho lidí zbytečně podléhá pocitům méněcennosti při sledování všeho pozlátka, které máme denně na talíři, a to i když se mu snažíme vyhnout. Pokud tebe toto trápí, pak věz, že pro někoho může být snažší vytlačit za dva roky na bradlech 100kg než pro tebe ,,pouze” žít, a proto si važ především sebe a ostatní sleduj NEZAUJATĚ.
.
.
.
Rád píšu, ale ještě raději čtu, díky čemuž jsem za svůj život narazil na nepřeberné množství obohacujících děl. Mnohdy právě z nich čerpám inspiraci i pro těžký set na hrazdě, stejně jako pro povzbuzení v neveselých chvílích, které život přináší ať už chceme, nebo ne.
Takové chvíle je nutné beze zbytku a bez emocí přijmout a zaměřit se pouze na to, co můžeme ovlivnit. To je jedna z ústředních myšlenek stoicismu, myšlenkovému proudu, který v posledních letech nabírá na popularitě, a není divu. Myšlenky stoiků jsou poměrně jasně vyložené, pochopitelné a především je lze okamžitě uplatnit ve všech oblastech všedního života. Nebudeme rozebírat ideje stoicismu jako takového, ale právě stoicismus a jeho subjektivně upravené myšlenkové konstrukce provázely Rosse Edgleyho při jeho dosud nejodvážnějším a nejbrutálnějším kousku, více dobrodružství než sportovním výkonu, a tím bylo obeplavání Velké Británie na jeden zátah, bez vkročení na suchou zem.
Právě o tomto neuvěřitelném sportovním výkonu pojednává jeho kniha The Art of Resilience.
Resilience - to je houževnatost, odolnost, schopnost vzpírat se nepříznivým sílám a průběhu.
Kniha The Art of Resilience s podtitulem Strategies for an unbreakable mind and body je komplexní prací, pojednávající o tom jak vznikl nápad na obeplavání Velké Británie, popisuje průběh a svým způsobem utváří specifický myšlenkový proud - Stoic Sport Science.
Ross Edgley (1985) je absolventem Loughborough University´s School v oboru Sport and Exercise Science a právě jeho vzdělání se prolíná celou knihou jako základní pilíř, o nějž se opírá i jeho Sportovní stoicismus.
O co teda vlastně jde?
Ross obeplaval trasu téměř 3 000 km kolem Británie za 157 dní. Každá kapitola se věnuje jednomu aspektu tohoto extrémního fyzického i mentálního výkonu, často v paralele s jiným extrémním výkonem nebo přístupem atleta či dobrodruha z historie i současnosti, mezi jinými byl jeho vzorem i Emil Zátopek a jeho brutální tréninkové metody, které sám replikoval v bazénu. Každá epizoda je proložena citacemi z odborné literatury (celkem téměř 200) a vlastními myšlenkami Rosse, které zpravidla vznikají syntézou všech uvedených zdrojů. Vše doplňuje popis pocitů a dojmů z průběhu celé cesty, které si Ross denně zaznamenával do deníku, zatímco v šestihodinových (zpravidla) cyklech střídal plavání s odpočinkem, dá-li se to tak vůbec nazvat.
Tento unikátní mix musí inspirovat každého sportovce i dobrodruha k tomu, aby překonával sám sebe, a to v jakékoliv oblasti žití.
OBSAH
Jak Ross s podpůrným týmem postupovali kolem pobřeží Velké Británie, postupně naráželi na spoustu problémů a překážek, na něž museli často velmi improvizovaně reagovat, každá taková příhoda vystupuje v knize jako základ pro vědecky i prakticky vysvětlené fenomény sportovního výkonu, jako např.:
- Odolnost těla a mysli
- Individualismus vlastní cesty ve vztahu k doporučovaným postupům
- Budování těla jako nástroje, nikoliv jako ornamentu
- Trénink na extrémní nepohodlí a v něm
- Vzájemná synergie síly a vytrvalosti/výdrže
- Vnímání bolesti
- Práce s limity
- Probuzení vnitřního zvířete
- Vyšší princip, nadřazený účel
- Základní pilíře stoicismu
- Přijímání toho, co nemůžeme ovlivnit
- Kontrola toho, co kontrolovat můžeme
- Práce s vlastními emocemi
- Síla pozitivity, když jsi v koncích
- Spánková deprivace
- Hlad a extrémní stravování
Každá kapitola je zakončena souhrnem a vždy obsahuje konkrétní tipy, metodu. Jedná se o těžko zařaditelný žánr, snad vědecká reportáž.
ROSS EDGLEY - magor, dobrodruh, totální atlet
Podívejme se blíže na některé z Rossových předchozích výkonů, většinou jejich prostřednictvím vydělává peníze pro dobročinné účely. Některé jsou zároveň světovými rekordy, ale také prvními pokusy svého druhu, většinou asi i posledními:
- Světový nejsilovější maraton - klasická maratonská vzdálenost 42 km, ale se 1400 kg vážícím vozem Mini Countryman na laně. Samozřejmě, že Ross táhl auto. Čas? Necelých 20 hodin.
- Světový nejdelší šplh na laně - s pomocí speciálně odvíjeného lana vyšplhal vzdálenost 8 848 m - výšku Mount Everest.
- 1 000 mil (1 600 km) dlouhý běh naboso s 50 kg vážícím batohem
- Se stolibrovým, tedy zhruba 45 kg vážícím kusem stromu uplaval 100 km v Karibském moři
- S tímtéž, 45 kg vážícím kmenem absolvoval olympijský triatlon
- V rámci tréninku na Great British Swim absolvoval 48 hodin plavání v kuse ve speciálním kanále armádního centra
- 30 maratonů za 30 dní aj.
Až by se zdálo, že toto je článek určený pro Jana Kareše a podobné vytrvalostní blázny, ale ti už mají dávno své metody a byla by velká škoda vidět uplatnění pouze v extrémních vytrvalostních výkonech, bavíme-li se o hrazdě, bradlech, kalistenice jako takové. Osobně vidím přesah do jakéhokoliv konání. Metodika sportovního stoicismu je uplatnitelná na každou sérii, na každý Tvůj trénink.
Bavíme se o borcovi, který se svými 90+ kilogramy zdárně kombinuje silový trénink, extrémní vytrvalost a představuje nám tak komplexitu, která ve světě sportu nemá obdoby. Jestli Tě tento chlapík neinspiruje, pak už nevím kdo :)
Jedinečný přístup, spočívající v kombinaci úcty k historii, vědeckého pojetí, totální empirii extrémním fyzickým a mentálním výkonem, antické filozofie a suchého anglického humoru mě bude navždy inspirovat, ať už budu dělat cokoliv. Ross Edgley píše srozumitelně, skromně podává denní realitu svého neuvěřitelného výkonu. Všechna čest jemu i jeho týmu.
Na poli současné literatury nevidím mnoho knih, které by mohly přímo pomoci Tvému výkonu a motivovat Tě k ještě tvrdší práci. Je to přímá nitrosrdeční dávka síly a inspirace.
Chceš se dozvědět více o Rossovi, sledovat ho?
Instagram: https://www.instagram.com/rossedgley/
YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCdPugfUD9Sd186boowG2Z1w/
Podcast Joe Rogan Experience: https://www.jrepodcast.com/episode/joe-rogan-experience-1200-ross-edgley/
Poznámka na závěr:
Knihu doporučuji každému, skutečně každému. Prozatím je dostupná pouze v angličtině, pokouším se kontaktovat nakladatelství a nabídnout jim překladatelské služby, pokud mě nikdo nepředběhne :)
Zdraví a sílu!!
Michal