Seberealizace v tréninku versus kopírování druhých

Jsme zpátky, shybaři, a zůstaneme u tématu, které Tě provází celý Tvůj život.

 

Autenticita. Seberealizace vs. kopírování druhých. Jestli právě Ty tápeš ve svém tréninku a točíš se na místě, možná víme proč, tak čti dále.

 

Už jsi letos vyzkoušel asi dvanáct tréninkových systémů a ani jeden Ti nefunguje? Už dva roky se stravuješ jako tamti vysekaní borci, ale furt to není ono a na tvém břichu stále zůstává tuková vrstva, která schovává vše, proč to děláš?

 

Je to proto, že napodobuješ ostatní, místo toho, abys znal sám sebe.

 

Proto, že se snažíš být jako oni, aniž by ses pokusil naplnit svůj vlastní, nenapodobitelný potenciál.

 

Motivují Tě pekáče buchet a neskutečná čísla, místo toho, aby Tě motivovala jejich dřina a tvrdá práce.

 

Vidíš výsledek, ale ignoruješ ten proces. Víš, kolikrát se museli splést a zranit, aby došli až tam, kde jsou teď? Roky dřiny, vytrvalé hledání vlastní cesty, hodiny v zákulisí, mimo záběry na Facebooku nebo Youtube, strávené rehabilitací, regenerací. Ohromná investice času a sil, která se vracela až s odstupem času, nikdy ne hned, trpělivost nese plody.

 

A Ty se možná už měsíc nebo dva snažíš o front lever nebo jiný náročnější prvek, a už jsi zoufalý, protože ses téměř nikam neposunul.


 

A my se ptáme:

  • Učinil jsi ze svého cíle prioritu a upravil svůj trénink tak, abys následoval svůj záměr? Pokud budeš na konci tréninku v pár sériích zkoušet něco nového, unavený a patrně i již nesoustředěný, asi se nebudeš moc zlepšovat.

  • Myslíš si, že jsi příliš velký, příliš těžký, nemáš na to genetiku? Častá výmluva u těch, kteří si neumí připustit, že mají jen větší nevýhodu oproti jinak stavěným borcům a musí prostě na tentýž výsledek trénovat déle, pečlivěji regenerovat, musí cvik rozpadnout na dílčí prvky, musí přidat podpůrné cviky, musí se mnohem více věnovat základům.

  • Jsi skutečně příliš velký a těžký na trénink náročných prvků a skutečně na to nemáš genetiku? I takoví jsou mezi námi. Dřou více než ostatní, výsledku podřídí vše a stejně jsou na hony vzdáleni, zatímco jiní získávají skills s lehkostí. Nebo vytrvale trpí na šlachy a slabší vazivo. Nebo s sebou táhnou stará zranění.

Pak je na čase se zamyslet, zda nejsou Tvé cíle přemrštěné a neměl bys zůstat u základů. Možná jednou po ohromné a dlouholeté dřině dosáhneš, čeho chceš, ale škody, které půjdou za tím, za to asi nestojí a budou Tě ovlivňovat do konce života. Místo toho zvol udržitelnou cestu základních cviků a udržitelného tréninku. Chlap na sklonku důchodu, který na požádání vystřihne 10 krásných čistých shybů je stokrát obdivuhodnější než stejně starý, který bude namísto činů vykřikovat, že před dvaceti lety dělal iron cross v rozcvičce. A hádej, který z nich na tom nejspíš bude zdravotně lépe.

 

Není nic špatného na tom, že se inspiruješ lepšími a silnějšími, naopak!!  Ale někdy musí ambice ustoupit potenciálu a je úplně jedno, co si o tom myslí ostatní, není se za co stydět!!

 

  • Díváš se na videa ostatních déle než věnuješ času samotnému tréninku a studiu funkcí a vlastností Tvého těla? Tak tady je to jednoduchá matematika. Studuj se a občas nahlédni, aby ses inspiroval. Věnuj čas svému tréninku, jistě ho nemáš nazbyt, proč jím plýtvat.

Jsi to Ty, kdo cvičí, pro sebe a se svým tělem. Svou mysl trénuješ. Tak se na to soustřeď!

 

Než se zase přihlásíme s další snůškou našich pseudopravd, do dalších dní přejeme spoustu mozolů a uvědomělých tréninků !!